Všechno zlé je k něčemu dobré. Velké neštěstí v podobě poklesu hladiny Vranovské přehrady odhalilo spoustu dávno utopených věcí. Mezi nimi i duralový můstek, který se našel v Bítovské zátoce v hloubce deseti metrů. Odpočíval tam deset let a po nálezu a identifikaci byl darován yacht clubu.
Tím se spustila vlna nápadů, jak ho využít. Rozhodly to záložní plováky. Konstrukční materiál i chuť byly na místě, a tak se semknul konstrukční tým. Po pár telefonátech bylo rozhodnuto: pro krizové situace, jako je záchrana lodí uvízlých na mělčině nebo vytahování mol a můstků k opravě, bude mít klub vlastní plovoucí vyprošťovací a zdvihací zařízení.
Sobota 17. října 2026. Od deváté hodiny se ozýval zvuk karboflexky, prskání svářečky a povely Petra Böhma. Zkrátka jako při přípravě vylodění v Normandii. A taková armáda musí mít i proviantní zabezpečení. Bez dlouhého přemlouvání, a hlavně spontánně se této důležité úlohy ujal Lojzík Hnilo s Helenkou, naší michelinskou kuchařkou.
Po obědě jsme se pustili do kompletace plováků a nastal nerudovský problém: „Kam s ním?“ Málokdo věřil, že se dílo podaří. Pak ale náhodný telefonát přivolal záchranný člun Červeného kříže. Jeho 130 koní ukázalo nesmírnou sílu a z příbřežního bahna stáhlo na vodu čerstvě zrozené jeřábní zařízení pro manipulaci s kotvami.
— Ladislav Kulíšek